28. 10. 2015
Autor: Michael Lapčík
Na vrátnici vcelku nenápadné fabriky hoří několik svíček. Parte zaměstnancům sděluje neradostnou novinu. Ve věku nedožitých 76 let zemřel Kostas Samaras, zakladatel společnosti Kofola. Nejde si nevšimnout, že lidé v regionu se značnou nezaměstnaností jeho jméno vyslovují s respektem.
Jdeme do myčky. Čistota půl zdraví!
V sodovkárně na okraji slezského Krnova se kromě české kofeinové legendy vyrábí mnoho dalších nápojů. Třeba RC Cola, limonády Top Topic nebo sirupy Jupí. A jednou do měsíce – právě dnes – také před pár lety znovuzrozená hořká řada nelkoholických nápojů Chito. Tahle trojčlenka čítá klasický tonik, ginger ale a bitter s výtažkem hořce a angostury.
Dnešek je však výjimečný tím, že zde Chito poprvé vyprodukuje ultra-modernizovaná linka, kterou zprovoznili před pár týdny. „Když jsem před 15 lety ve firmě začínal, dělal jsem všechno ručně. Ten posun je neskutečný,“ hodnotí pokrok mistr linky, jenž je naším průvodcem.
Středobodem veškerého dění na této lince je láhev. Skleněná láhev, s těmi plastovými čarují ve vedlejším objektu. Ze začátku vypitá a umatlaná, na konci naplněná a nablýskaná.
Prázdné tam, plné ven.
Celá pouť má start ve skladu vytříděných obalů. Tedy palet s přepravkami prázdných lahví. Poté co skladník přiveze paletu, automatický přístroj bednu po bedně vyskládá na pás. Čtvrtlitrové sklo z přepravek vytahuje robotická ruka a přemisťuje jej na dopravníkový pás vedoucí do myčky.
Ta lahve samozřejmě pořádně vymyje směsicí přípravků a odloupne z nich při tom i etikety, které pak napadají do přistaveného koše. Následujícím stanovištěm je inspektor lahví. Tmavá kukaň, jejíž útroby neustále problikávají snímače kamerového systému. Zjišťují, zda sklo není rozbité nebo znečištěné zbytky chemikálií a veškeré vadné kusy nemilosrdně posílá do popelnice.
Je vše v pořádku? Zkontrolujeme to automaticky.
Návštěvníka musí po trase zaujmout podoba pracovních stolků. Bílé desky jsou na nich opatřeny oranžovými čárami značícími odkládací prostor pro jednotlivé pracovní nástroje a dokumenty. Svůj obdélníček zde má i propiska. Sektory A1 až A5 a B1 až B5 psacího stolu z filmových Básníků v praxi!
Přicházíme k srdci linky – velké plničce. Rychlost, s jakou otáčející se válec plní lahve červenou bylinkovou limonádou, je impozantní. Chito tady vzniká mísením sirupu, vody a oxidu uhličitého. Nejspecifičtější složka, tedy sirup z tajných ingrediencí, vzniká o patro výše a do plničky putuje z velkého tanku potrubím. Zazátkované lahve svištící po pásu ještě kontroluje digitální inspektor. Na jeho displeji problikávají elektronické náčrty hrdel a výšce hladiny, kus po kusu.
Šup do přepravek.
Po etiketování robot lahve naskládá do beden, jichž se na jednu paletu vleze 40. To dělá bezmála tisícovku čtvrtlitrových lahviček. Tuto limonádovou věž pak do fólie uvězní přístroj pojmenovaný jako ovinovač.
Než ji skladník odveze na vozíku, dostane celá paleta ještě rodný list v podobě papíru obsahujícího všechny potřebné informace. Ty se skrývají i v číselném kódu na každé lahvi. Lze z něj dohledat snad všechno. Zákazníka však koneckonců může zajímat jen prvních pár cifer – datum spotřeby.
Kampaň na dva miliony korun trvala jediný den. Z barmanské limonády se stal profesionální produkt.
Toniková, perníková, ibišková, cream soda, maté. A 45 dalších, zatím ještě neznámých zázračných nealko příchutí.
Sotva nastěhoval chladící box sestře do pokoje, už řeší přesun do vlastní výrobny. O téhle zázvorové pochoutce asi ještě uslyšíme.
