14. 8. 2014
Chlapi zrají jako víno, říkává se na adresu dobře udržovaných čtyřicátníků (padesátníků, šedesátníků… Každý si dosadí podle svého věku). Jenže pokud je muž vystavován nepříznivým vlivům okolí nebo o něj není dostatečně pečováno, stává se z elegána chodící troska. Podobná zkáza analogicky postihuje i špatně uložené lahve vína. S konkrétními čísly přednedávnem přišli italští vědci.
Závěry studie pracovníků Nadace Edmunda Macha z italského Trentina publikoval britský Daily Mail. Vědci „překvapivě“ přišli na to, že víno uchovávané v nevyhovujících podmínkách běžné domácnosti se kazí čtyřikrát rychleji než to v řádném sklepě. Vinna je tomu vyšší teplota, která v nápoji urychluje některé chemické reakce.
Tým pod vedením doktora Fulvia Mattiviho při dva roky trvajícím experimentu sledoval 200 lahví uložených v tmavé místnosti domu a stejný počet vzorků ležících v profesionálním vinném sklepě. Zatímco správně uskladněná vína si lebedila ve sklepení o teplotě 15–17 stupňů, ta kazící se musela snášet rozmezí pohybující se mezi 20 a 27 stupni. Výsledný rozdíl v kvalitě sledovaných vzorků závěr studie popisuje jako „dramatický“.
Pokojové víno bylo mdlé chuti, obsahovalo méně zdraví prospěšných antioxidantů, ztratilo aroma i barvu. Rozhodujícími faktory, které mají na tento proces vliv, jsou světlo, vlhkost a teplota prostředí. „Už relativně malý posun v teplotě směrem nahoru urychluje několik chemických reakcí spojených s negativním stárnutím vína. Dokonce vyvolává nové reakce, které při nižší teplotě vůbec nevznikají,“ prozrazuje Fulvio Mattivi zjištění, kvůli němuž nechal zteplat dvě stě sedmiček červeného.
Jak tedy správně skladovat víno, když nemáme k dispozici vlastní sklep? Pro začátek je potřeba si uvědomit, že k dlouhodobému zrání se hodí jen zlomek z celkové produkce vinařů. „Její podstatná část, tedy vína lahvovaná do několika měsíců po sklizni, obvykle nemá větší potenciál než nabídnout čerstvé ovocité vůně, a je určena k okamžité spotřebě. Pro takové lahve, které skutečně vypijete záhy po nákupu, naprosto dostačuje chladnější špajzka či běžná lednička. Ozdobný stojan, často umístěný v obývacím pokoji hned vedle televize, je oproti tomu zlo, a to i pro skladování po dobu pouhých pár týdnů,“ upozorňuje Jan Čeřovský, autor vinného magazínu Jižní svah.
Jiná situace nastává, pokud vlastníte velká vína či ta určená k archivaci. Jestliže chybí vám i vašim známým chladný a rozumně vlhký sklípek se stabilní teplotou, nabízí se tři možnosti. Klasická lednička, speciální chladnička na vína a pronájem privátního boxu.
„Lednička má tu výhodu, že ji téměř jistě už vlastníte. Její kapacita je ale omezená, vína tu koexistují s hromadou potravin a dalších zbytečností, je plná všemožných pachů, nastavená teplota je obvykle příliš nízká na vše krom některých sektů a sladkých vín, s lahvemi často hýbete, a vůbec, jde o řešení krajně nepohodlné,“ vyjmenovává Jan Čeřovský nevýhody ledničky jako úložiště pro víno.
Něčím jiným jsou speciální vinné chladničky. Ty existují v mnoha variantách velikostí, teplotních rozsahů a zaměření. Ceny základních, ale přesto slušně použitelných verzí začínají na dvou tisících. „Sympatickým řešením jsou chladničky s více teplotními zónami, z nichž rovnou vytáhnete správně nachlazené bílé i červené. Pořiďte si je, pokud chcete mít doma při ruce pár desítek svých oblíbených vín,“ radí odborník.
Pronájem soukromého boxu v současnosti nabízí stále více firem. Jde o variantu zajímavou, nicméně také finančně náročnou. „Základním benefitem, a vlastně i nevýhodou uložení lahví mimo domov je to, že v alkoholickém opojení večírku neotevřete zásadní láhev, která měla ještě roky zrát,“ dodává Jan Čeřovský.
Bylo léto roku 2008 a svět se bál nastupující finanční krize. Antonín Suchánek to ignoroval a založil firmu na dovoz biodynamického šampaňského.
Do publikace 1000 Vins du Monde se letos dostalo 26 vín z České republiky. Zjistěte, která to jsou.
Následující text berte prosím s rezervou, rozhodně nechceme nikoho nabádat k pití nekvalitních nápojů. Informace jsme převážně čerpali z jednoho amerického serveru.