28. 7. 2014

Jdeme na náměstí na punč. Dáme trdelník, živý Betlém, koledy… Už aby byly ty Vánoce!

Svařené víno s tuzemákem na vánočních trzích. Mísa plná ovoce a sladkého levného alkoholu. Popřípadě cukrářské řezy s růžovou polevou. To všechno se nám dnes vybaví, když se řekne „punč“. Ve skutečnosti má všechno tohle k originálu dost daleko. Bavíme se totiž o vůbec prvním známém míchaném alkoholickém nápoji v historii.

Chceme-li si o něm povídat, musíme si zopakovat jednu kapitolu ze světového dějepisu – založení Britské Východoindické společnosti na samém počátku 17. století. Ta měla za úkol obchodovat a přivážet do domoviny z daleké Asie bavlnu, čaj, koření a jiné vzácné položky. V prvních desetiletích tuto práci často odváděly polopirátské party námořníků, vojáků a obchodníků-dobrodruhů.

Z této éry námořního obchodu se nám dochoval dopis datovaný 28. zářím 1632. Píše se v něm: „I am very glad you have so good compani to be with all as Mr. Cartwright. I hop you will keep good house together and drincke punch by no allowanc.“ Jde o psaný debut slova punch. Tedy alespoň se žádný starší doklad nepodařilo dohledat. „Je to záznam bez jakéhokoliv dalšího upřesnění. Můžeme si ale díky němu být celkem jisti, že punč tehdy již byl v kruzích Východoindické společnosti obecně známým nápojem,“ tvrdí David Wondrich, jeden z největších koktejlových guru současnosti, ve své knize Punch.

Všechny stopy podle něj vedou k tomu, že přestože vznikl na území Indie, je punč vynálezem britských kolonistů. Mluvíme o docela silném chlapském pití sestávajícím z pěti ingrediencí. Arak (v Indii znamená pálenku z cukrové palmy), citrusy, voda, cukr, koření. Jeho pojmenování vychází z hindského paunch – pět.

Snímky: Flickr a Wikipedia

Jak se přesně dostal na svět, to stejně jako u většiny ostatních míchaných nápojů už nikdy nezjistíme. Víme však, že obávaným zabijákem námořníků byla nemoc kurděje způsobená nedostatkem vitamínu C. Vedly k ní dlouhé měsíce strávené na sušeném masu a sucharech, bez čerstvého ovoce. Choroba kosila posádky korábů ve velkém.

Wondrich přišel studiem dobových záznamů k myšlence, že by se právě tudy mohla ubírat cesta vzniku punče. Námořníci a jejich lékaři totiž po letech útrap nakonec vykoumali úspěšný recept. „Jistý lékař v 17. století popsal, jak si mužstvo každé ráno dává dvě až tři vrchovaté lžíce citrusové šťávy. Konstatuje, že pokud k ní přidáte aqua vitae (archaické označení pro silný alkohol), udělá vám to na lačný žaludek dobře. Je možné, že praxí bylo tuto směs doslazovat, aby chutnala lépe,“ míní koktejlový publicista. V takovém případě se od punče nacházíme už jen maličký krůček.

K velkému rozmachu konzumace punče každopádně došlo na pevnině. Britové v Indii žili tisíce mil od domova, v manufakturách, obklopeni původním obyvatelstvem naprosto odlišným kulturně, jazykově i duševně. Spusta jich umírala na tehdy ještě neznámé choroby. „Není divu, že v takovém prostředí podléháte hazardu, bezděčnému popíjení punče a potěšení s domorodými děvkami,“ uvedl v roce 1689 do svého reportu reverend John Ovington po cestě anglickými manufakturami v Indii.

To už punč znali také ve vlasti jeho otců. Jak zaznamenal kronikář John Evelyn při popisu zboží jedné z lodí Východoindické společnosti, „bylo tam několik kuriozit. Mimo alkoholické drinky jako punč třeba také vskutku delikátní víno z Kanárských ostrovů.“ Jeho zápis z roku 1662 je nejstarším dokladem o přítomnosti punče, a tedy i míchaného alkoholického nápoje, na britském území.

Z hlediska míchaných nápojů nastala v anglo-americkém světě doba punčová, objevovaly se nové varianty a obliba rostla. Svého vrcholu dosáhla v první polovině 19. století, pak však uvadla. Důkazem budiž publikace otce americké mixologie Jerryho Thomase The Bar-Tender’s Guide. Zatímco v jejím prvním vydání z roku 1862 mají stále převahu punče, edice z roku 1887 jich zmiňuje už jen několik. Otěže barového světa přejímají drinky typu koktejl a punč mizí.

V současnosti není jednoduché na jeho originální variantu narazit. Některé podniky se ale snaží o jeho renesanci. Nejznámějším je Dead Rabbit v New Yorku, kde je punč klíčovou položkou nápojového menu. V Česku se na něj zatím nikdo výrazněji neorientuje.

RECEPT NA AMERICAN WHISKY PUNCH

Punč se pil z velkých mís. Byl většinou o pokojové teplotě, protože tehdy se ještě do pití nepřidával led, či v zimě horký. Z originálu s arakovým základem postupně vznikly další varianty založené na brandy, rumu, ginu, whisky, ale i vodce se šampaňským. Podívejte se na jeden z mnoha receptů.

Ingredience:

1 tumbler (sklenice na whisky) rozdrceného cukru

1,5 tumbleru destilátu

6 tumblerů vody

kůra z 2 citronů

šťáva z 1 citronu

Postup:

Připravte takzvané oleo-saccharum z 8 uncí cukru a citronových kůr. Přidejte půl unce citronové šťávy, 8 uncí vody a míchejte, dokud se cukr nerozpustí. Přidejte 12 uncí žitné whisky či bourbonu o sudové síle, znovu zamíchejte a dolijte od 3 do 6 hrnků hrnků studené vody podle chuti. Můžete doplnit velkou kostkou ledu.

Poznámka:

Jedna unce činí přibližně 30 gramů či mililitrů.

Zdroj:

David Wondrich – Punch (Penguin Group, 2010)