7. 3. 2014
Ve veselých časech k dobré náladě. V těžkých chvílích na povzbuzení. V zimě pro zahřátí, v létě na zchlazení. Na východní Moravě bylo pití odjakživa nedílnou součástí kulturní tradice. Většina jejího území neoplývá klimatem vstřícným k pěstování révy vinné, proto zde prim při domácím „koštování“ hraje slivovice, případně jiné ovocné pálenky. Můžete tady narazit i na lokální speciality, jejichž ochutnávku byste rozhodně neměli odmítnout.
Žmolkovica
Moravské Kopanice tvoří několik vesnic roztroušených po svazích Bílých Karpat na moravsko-slovenském pomezí. Odlehlý kraj, jehož centrem je Starý Hrozenkov, inspiroval svou divokou přírodou a drsnějším způsobem života nejednoho romanopisce. Právě zde se odehrávají příběhy popisované v Želarech nebo loňském, magií opředeném, knižním hitu – Žítkovských bohyních.
Zdejší lidé, potomci karpatských kolonizátorů z 18. století, si svou pálenku čas od času vylepší na žmolkovicu. Základem receptury děděné po generace je ideálně jablkovice. Tou se, společně s trochou vody, zaleje v hrnci zkaramelizovaný cukr. Důležitý je finální přídavek, tedy na pánvi opražená, najemno nasekaná slanina. Žmolkovica se pije velmi teplá, aby tuk ze špeku neztuhl. Nápoj člověka posílí v tuhé horské zimě a dodá apetit při domácí zabijačce.
Potřebujete: 1l jablkovice či jiné kvalitní pálenky, 1dl vody, 250 g cukru, několik plátků tučnější slaniny nakrájených na drobné kostičky
Video: podívejte se, jak připravují žmolkovicu na moravských Kopanicích
Vařonka
Přesuneme se o něco severněji, do kraje Moravskoslezských Beskyd. I tady připravují teplý šnaps podobný žmolkovici, nazývají jej vařonkou. Ta přijde vhod po náročných túrách na vrcholky Radhoště, Ondřejníka, Lysé hory a mnoha dalších, co jich v okolí je. Vařonku popíjeli po robotě také havíři v Karviné a Ostravě, kam se z Beskyd dostala.
Její příprava začíná taktéž zkaramelizováním cukru v hrnci. K němu přidáme med, hřebíček a podle chuti i nové koření nebo skořici. Směs je třeba zalét trochou vody a povařit. Po procezení přilejeme vodku a zahřejeme téměř k varu. Vařonka je k dostání na mnoha místních slavnostech a bálech. Pijáci tohoto nápoje tvrdí, že po ní nebývá špatně, nesmí se ale míchat s jiným druhem alkoholu.
Potřebujete:
6 dl vodky, 3 dl vody, 200 g cukru, 150 g medu, hřebíček, nové koření, skořice
Luhačovická bylinná
Luhačovice na Zlínsku jsou největšími moravskými lázněmi. Vyvěrá tady šestnáct pramenů léčivých kyselek a jeden pramen sirný. Minerálka v kombinaci s různými léčebnými procedurami zde zotavuje pacienty, kteří mají potíže s dýchacími cestami, trávícím ústrojím či pohybovým aparátem. Po takové celodenní kúře a popíjení Vincentky dostane nejeden rekreant chuť na štamprličku místního likéru Luhačovické bylinné.
Vizovický producent Rudolf Jelínek luhačovický likér vyrábí macerací 13 druhů bylin. Prozrazuje květ divizny, heřmánek, mátu, pelyněk, kmín, skořici, hřebíček a pomerančovou kůru. Čtrnáctou ingrediencí jsou smrčkové letorosty z okolních lesů. Loňská produkce činila bezmála 11 a půl tisíce litrů 38procentního alkoholu.
V každém pátém vypitém panáku v České republice je nalitý tuzemák. Proč se mohl dlouhá léta jmenovat tuzemský rum, když s lihovinou vyrobenou z cukrové třtiny nemá nic společného?
Česko v následujících měsících zaplaví koktejl, jehož základem je tradiční švestková pálenka.
Projděte se staletími, v nichž lidé poznali kouzlo jalovcové pálenky. Jejím domovem je Nizozemí a Belgie.
