15. 10. 2014

Směřování tuzemských vinařů sice v tomto směru není tak jednoznačné, jako u jejich německy hovořících kolegů, nicméně i tak je dost zřetelné. Při otevírání moravského či českého vína čím dál častěji už nepotřebujete vývrtku. Jeho producenti hrdla lahví opatřují namísto korkových či plastových špuntů šroubovacími uzávěry.

Důvody těchto tendencí jsou ve velké míře ekonomické. „Cena přírodní celokorkové zátky se pohybuje kolem 8 až 10 korun, kdežto šroubovací uzávěr vás vyjde na 2,50,“ říká Robert Vyhoda, výkonný ředitel společnosti BS vinařské potřeby.

Foto: Flickr/Brett Jordan

Problémem je také korková pachuť, která se u určitého procenta vín uzavřených klasickou metodou vyskytuje. V gastronomii je potom ze strany prodejce nesnadné se takovým reklamacím bránit. Faktorem je také nejistota okolo korkové krize ve Středomoří, o níž jsme již informovali v předchozím článku.

Ke slovu se tak dostávají šroubovací uzávěry neboli screw capy. V Česku je většinou je nenajdete na hrdlech prémiových výrobků, ale spíše základních řad jakostních, případně kabinetních vín. „Důkazem je vývoj na trhu svatomartinských vín. Již několikrát jsme se stali vítězi na dodavatele šroubových uzávěrů. Zatímco před několika lety jsme začínali na 70 tisících dodaných kusech, loni už to bylo 400 tisíc těchto uzávěrů,“ dodává Robert Vyhoda.

Podle něj však není tempo nárůstu počtu použitých šroubových uzávěrů tak vysoké jako v Německu či Rakousku. Například u našich jižních sousedů má tento typ uzávěru údajně již 90procentní podíl. Na druhou stranu bašty evropského vinařství Itálie, Francie a Španělsko se k němu staví o něco více rezervovaněji.

„Osobně nepreferuji žádný uzávěr. Tvrdím, že jde o obsah lahve. Někdo nadává, že u screw capu chybí efekt a tradice vývrtky. Třeba v restauraci jde o jistou formu divadla. Pokud však šroubový uzávěr vínu zásadně neublíží, nemám s ním problém,“ uvádí Robert Vyhoda.

Dřívější nevýhodou šroubových uzávěrů byla jejich vzduchotěsnost, kvůli čemuž nemohlo víno v lahvi zrát. Moderní varianty ale již nabízejí průchodnost vzduchu a s tím spojenou mikrooxidaci čili zrání archivního vína. „Možná nadejde den, kdy budeme na kus kůry strčené v lahvi hledět jako na něco hodně retro a podivného,“ uzavírá s lehkou nadsázkou expert a provozovatel serveru Jižní svah Jan Čeřovský.

TYPY VINNÝCH UZÁVĚRŮ

Korek

Kombinací korku a pryskyřice údajně uzavírali amfory s vínem určené k dálkové přepravě už staří Řekové. Korek obsahuje miniaturní póry umožňující mikroventilaci, která pomáhá procesu zrání vína. Méně kvalitní vína, která jsou určena k rychlé konzumaci, jsou často uzavřena lepenými korky. Jedná se o korkovou drť slisovanou za pomocí lepidla do tvaru přírodního korku. Zatímco výrobci korkových uzávěrů uvádí podíl vín zničených vlivem špatného korku do 1 procenta, jiné zdroje hovoří o 2 až 10 procentech.

Plast

Plastové špunty jsou výsledkem hledání alternativ ke korku. Ve velkém se prosadily v 90. letech, a to u vín, jež nejsou určena k archivaci. Především u levnějších výrobků je takřka nemožné se jim vyhnout. Jejich velkou nevýhodou je neprodyšnost, takže víno nemá šanci podstoupit jakýkoliv proces zrání. To platí i pro skleněné zátky, které však na trhu zaujímají marginální podíl.

Screw cap

Rozšířil se ruku v ruce s popularitou tamních vín počátkem nového milénia z Austrálie a Nového Zélandu. Podporuje mikrooxidaci a dle některých názorů je dokonce k aromatickým a svěžím vínům šetrnější, než klasický korek.

Zdroj: www.vinox.cz

Podívejte se na video z výroby korkových zátek