Maxwin Slot https://bambolatwo.flavorplate.com/ Slot Dana http://slot-server-myanmar.nexthub.pwc.com/ Slot Gacor Casino Online Slot Online Megaslot Megawin http://slot99.heavisoft.kittyhawk.aero/ https://cloudmigration.glintech.com/ live casino Slot Pragmatic Situs Slot Online https://staging.ecocart.io

Názor: Tuzemskou rumovou mýlku napravila až EU

19. 2. 2014

Spousta věcí na světě není tím, čím se být zdají, nebo za co se vydávají. Vepřová konzerva doladěná kuřecím masem. Supervýhodná smlouva doplněná o dodatek vyvedený milimetrovým písmem. Velryba, jež není rybou, ale savcem. Stejně tak tuzemský rum nebyl nikdy rumem, tedy destilátem cukrové třtiny, ale pouze šnapsem ochuceným rumovou trestí a cukrem. To však nic nemění na faktu, že se bavíme o nejoblíbenějším tvrdém alkoholu v České republice.

 

STROH

strohSvětově nejrozšířenějším „tuzemákem“ je bezesporu rakouský Stroh. Jeho historie se začala psát v roce 1832 v korutanském městečku Sankt Paul im Lavanttal. Právě tehdy mladík jménem Sebastian Stroh vydestiloval svůj první alkoholický nápoj. Protože mu nechyběl smysl pro podnikání, rodinná firma rostla a její výrobky si získaly oblibu spotřebitelů. V roce 1900 získal Stroh zlatou medaili na světové výstavě v Paříži. Dnes se prodává ve čtyřicítce zemí na celé planetě ve verzích se 40, 60 a 80 procenty obsaženého alkoholu. V alpské zimě je populární grog ze Strohu a černého čaje zvaný Jägertee.

Statistiky uvádí, že každý pátý vypitý panák u nás reprezentuje kategorii tuzemského rumu. Nejprodávanější lihovinou v České republice je pak Tuzemský od Božkova. „Ročně se jej vypije přes šest milionů litrů,“ uvádí na svém webu největší český výrobce lihovin. Zhruba polovina se ho údajně použije k přípravě zimního nápoje – grogu.

 

Původ tuzemského „rumového falza“ musíme hledat v 19. století, tedy časech Rakousko-uherské monarchie. Stát tehdy, narozdíl od Španělska, Portugalska nebo Velké Británie, neoplýval koloniálním bohatstvím a neměl tudíž odkud dovážet cukrovou třtinu. Legenda praví, že aby příslušníci císařského námořnictva nezáviděli mořeplavcům jiných mocností jejich rumové opojení, začala se ve střední Evropě vyrábět napodobenina rumu složená z lihu, vody, cukru a rumové tresti. Možná, že námořníci v tom prsty neměli. Jisté však je, že se tuzemský rum po Rakousku-Uhersku velmi rychle rozšířil.

 

Kdysi mocná středoevropská říše se rozpadla bezmála před stoletím. Její hranice přesto můžeme i dnes velmi dobře vystopovat nejen pomocí mapy, ale také díky oblibě tuzemského rumu, který se prakticky nikde jinde na světě neprodukuje.

 

UŽ I PRAVÝ RUM V ČESKU BODUJE

Česká republika je rumovou velmocí nejen díky tuzemáku. Zřetelně zde totiž již spoustu let stoupá spotřeba pravého rumu všech kategorií – od Havany a Bacardi přes spiced Captain Morgana až po superprémiové značky. „Každá z kategorií má jinou spotřebitelskou základnu,“ říká Jiří Rabel, spolumajitel společnosti Ultra Premium Brands, která do České republiky dováží prémiový alkohol. Podle něj je u nás rum druhým nejpopulárnějším destilátem v těsném závěsu za vodkou.

 

Boom konzumace pravého rumu v Česku odstartoval na konci devadesátých let. Jiří Rabel oblibu vysvětluje dvěma možnými teoriemi. „Ta první je, že zájem způsobil Captain Morgan. Barmani do lidí tlačili whisky a bourbony, a oni si mezitím našli svého Morgana. Podle druhé byl rum v našem teritoriu vždy populární, i když byl tuzemský. Tím připravil půdu pro nástup pravých rumů,“ doplňuje odborník na destiláty.

V Rakousku mu říkají Inländer (tuzemský), v Maďarsku hazai (národní), sütörum (na pečení), tearum (čajový), v Chorvatsku čajni, domači, punčrum nebo za kolači. V socialistickém československu se „rum“ stal neodmyslitelným artiklem hospod všech kategorií i naprosté většiny kuchyní.

 

Českou rumovou mýlku na pravou míru uvedl až zásah Evropské unie. Když před více než deseti lety musel tuzemský rum kvůli eurobyrokratům vypustit ze svého názvu slovo označující výrobek z cukrové třtiny, kouřilo se manažerům lihovarnického průmyslu z hlav nad problémem, jak produkt přejmenovat. Zatímco internetoví vtipálci vybírali mezi „Rumlem“ a „Tuzemanem“, respondenti Božkovem vyhlášené ankety o nový název preferovali Rumíček či Rumajzl. Taková značka by však nemusela u případného soudu uspět, protože stále ve svém názvu obsahuje slovo rum. Proto tedy již zmiňovaný Božkov sáhl po Tuzemském.

 

U českého lidu se taková nucená změna zavedeného názvu nesetkala s pochopením. Snad kvůli národnímu mixu euroskepticismu a odvěké přirozené neloajality k vrchnosti. Stačí si však vedle sebe postavit láhev tuzemáku a jakéhokoliv pravého rumu, abyste si uvědomili, co jsou nebe a dudy. Možná, že již vyrůstající generace ten rozdíl pozná a bez polemizování jej bude respektovat.




Komentáře

slot88