Nej česká barmanka: umíme dát drinkům ženský nádech

21. 5. 2014

Kolegové z oboru ji považují za naši nejlepší barmanku. Je českou ambassadorkou ginu Beefeater. Za ideální snídani považuje koktejl Ramos Gin Fizz. „Před staletími býval gin silnější. Holandským vojákům jej dávali před bitvou, aby bojovali s větší vervou. Proto se mu přezdívalo Dutch courage,“ vypráví Kateřina Kluchová (1981), která kromě ambassadorování občas pracuje i v pražském Hemingway baru, o historii svého nejoblíbenějšího nápoje.

Léto nám klepe na dveře. Koktejly postavené na ginu jsou prý v tomto období díky jejich svěžesti velmi žádané.

Vždy samozřejmě záleží na chuti hosta, ale obecně je to pravda. Pokud se máme bavit o populárních ingrediencích k ginu, bylo by to mimo jiné čerstvé ovoce jako například maliny nebo bezinky. Tyhle chutě se s jalovcovou pálenkou naprosto ideálně pojí.

Kateřina Kluchová

Proč je nedávat třeba do whisky?

Jistě můžete i do whisky přidat ovoce, více se mi k ní ale líbí chutě jako ořechy nebo peckovité ovoce, třeba meruňky. Vycházíme také z toho, co jsou lidé ochotní konzumovat.

Chlubí se drinky z ginu nějakou dávnou historií?

Ano, navíc si troufám tvrdit, že nyní prožíváme renesanci ginu. Lidé se k němu vrací ať už v podobě zmiňovaných letních koktejlů, nebo starých klasik, jakou je třeba Negroni. Avšak dá se namíchat i spousta krásných twistů neboli předělávek uzpůsobených moderní současnosti.

Kdy se s mícháním koktejlů z ginu začalo?

To bychom se vrátili hodně nazpět. Každopádně existuje mnoho známých klasických drinků právě na bázi ginu, jedním z nich je například Martini Dry. Všichni ho přece známe z bondovek.

Co jednoduchého bychom si všichni mohli doma z ginu vyrobit?

Tou nejjednodušší klasikou a v poslední době nejvíce diskutovaným drinkem je gin s tonikem. Můžete do něj vložit bylinky či plátek grepu. Nebo gin namísto toniku dolít zázvorovou limonádou, přidat okurku, a rázem na stole máte parádní letní koktejl. Možností je spousta.

Jak vlastně pít samotný gin? Při pokojové teplotě, nebo nachlazený?

Nejsem si jistá tím, zda lidé doma jen tak samotný gin vůbec pijí. Pokud už máte nějaký kvalitní uleželý produkt, je hezkým zážitkem ochutnat jej samotný. Někdo preferuje přidat si do skleničky pár kostek ledu a třeba plátek citrusového plodu.

A co párování s jídlem?

Dokáži si představit servírování Martini Dry k nějakému studenému předkrmu. Naopak takový Martinez je těžší, šel by k dezertu. Také k hlavnímu jídlu bychom nějakou kombinaci určitě vymysleli. Znám třeba kuchaře, který než aby kořenil zvěřinu jalovcem, namáčí ji přímo do Beefeateru. (smích)

Na Moravě a Slovensku se hodně pije borovička.

Ta je blízkou sestrou ginu. Společný mají jalovec, pak už záleží na konkrétní firmě. Těch je celá řada a způsoby výroby jsou různé.

V roce 2011 jste vyhrála národní kolo Havana Club Grand Prix v míchání koktejlů z rumu. Gin zřejmě není vaší jedinou specializací…

Rum je položkou v baru, s níž se nádherně pracuje. Nemůžu ale říci, že bych jej ve větší míře pila. I když… V létě je koktejl Cuba Libre naprosto neodolatelný.

Není však u nás rum, co se spotřeby týče, daleko před ginem?

Je to tak. Když lidé jedou na dovolenou, nejčastěji volí přímořské destinace. Tam pijí rumy a doma pak mají tendenci se k nim vracet. Věřím, že tohle je hodně důležitý faktor. S rumem se vracíme na dovolenou.

Krom toho je rum jemnější.

Každý destilát umí ukázat svou drsnou i jemnou tvář. Já preferuji suchý typ ginu plný jalovce a koření, máme ale i mnoho jemných, sladkých nebo ovocných značek.

K těm ostřejším je potřeba se propít?

Víceméně ano. Lze začít těmi lehoučkými a postupně přecházet na intenzivní jalovcovou chuť. Ale co host, to chuť, a každý má právo zvolit si tu svou.

Beefeater ambassadorka

Za bar jste se dostala před osmi, devíti lety. Byla jste tehdy jako žena – barmanka, někdo říká barmaid, neobvyklým úkazem?

Začínala jsem na diskotéce, pozici mi nabídl pozdější kolega. Zprvu jsem se bála vzít šejkr do rukou, abych něco nezkazila. Po zaučení jsem získala potřebnou rychlost, protože to byl docela navštěvovaný klubík a o objednávky jsme nouzi neměli. Za profesionální bar jsem se dostala až v Praze. A ženy – barmanky? Těch až doteď moc není, a vždy, když nějakou vidím, tak jí hrozně fandím. Práce je to totiž fyzicky i psychicky poměrně náročná. Věřím, že žen za barem by mohlo a mělo být víc, myslím, že profesi barmana umí ženy dát svou jemnost a ženský nádech.

Cítíte se být průkopnicí českých barmaid?

Už přede mnou tady v naší profesi pracovala řada žen, které odvedly kus práce. Takže asi ne. Jen bych chtěla zdůraznit, jak moc jsem ráda, že se mě toto povolání dotklo a nějakým způsobem mě poznamenalo. Pokud za mnou zůstanou nějaké stopy, bude to mojí odměnou.

Zažila jste z druhé strany barového pultu nějaké poznámky, ať už pozitivní, nebo negativní?

Každá holka musí počítat s tím, že jednoho dne přijde opilý pán, kterému se buď bude, nebo naopak nebude líbit. Párkrát jsem to zažila, na nějaká konkrétní znění si ale nevzpomínám. Většina zkušeností je ale pozitivních.

Jak se nepříjemnostem bráníte? Používáte nějakou formulku?

Snažím se být ve všech ohledech profesionální. Ne vždy se to podaří, vulgárních výrazů jsem se však pokaždé snažila vyvarovat.

Slučuje se profese barmanky s rodinným životem?

Jaké si to uděláte, takové to budete mít. Cítím trochu dluh vůči svým blízkým, přesto se ale snažím věnovat jim volné chvíle.

Jak je to s „ženami za pultem“ v roce 2014? Přibylo jich od doby, kdy jste začínala?

Nechci vyznívat feministicky, ale jsem ráda, že mužům do této profese promluvily a snaží se s nimi soupeřit. Do budoucna by mohlo být barmanek více, stejně jako přibývá mladých lidí, kteří mají ambici stát se v barové profesi kvalitními pracovníky a znalci. Vidím to i v naší Bar Academy. Posledního kurzu se dokonce zúčastnilo více žen než mužů.

Jste téměř v Kristových letech. Cítíte se v životní formě?

Má současná práce a pozice Beefeater ambasadora mě opravdu baví. Pokud vše půjde tak jak má, věřím, že spolu s mým „londýnským společníkem“ ještě nějakou dobu zůstaneme.