Makropulos

Je nesmrtelnost v podobě nekonečného pozemského života lákavá? Divadelní hra Karla Čapka už ve 20. letech zažehla mnohé filozofické debaty a otázky, které jsou v dnešní době velmi aktuální, např. zda je žádoucí uměle prodlužovat lidský život? Tato forma vlády nad časem by mohla být nějakou dobu jistě vzrušující, nicméně takový život by jednou nutně musel vést k nekončící nudě, a z daru by se stalo prokletí. I Karel Čapek ve svém díle nechal hlavní postavu dojít k tomuto závěru. 

Divadelní drama koncipované jako komedie se točí kolem soudního sporu o rodinný majetek mladého šlechtice Gregora, kde figuruje také operní diva Emília Marty, která všechny udivuje svou znalostí dané rodiny a její historie. Postupně vyplouvá na povrch neuvěřitelná pravda, a sice že tato femme fatale byla dcerou lékaře rudolfínského dvora, který pro císaře vyvinul elixír mládí na 300 let a otestoval jej právě na své dceři – Elině Makropulos, která po staletí užívala různá jména, aby se vyhnula podezření. Soudní proces se tak týkal panství z jejího dřívějšího života (Ellian Mac Gregor), kde byl ukryt pergamen s návodem na věc Makropulos. Elina se ho sice zmocní, ale během procesu si uvědomí, že nelidsky dlouhý život je horší než smrt. Všichni účastníci tohoto odhalení se nakonec s touto myšlenkou také ztotožní a pergamen společně spálí.

Mezi léty 1923-25 využil Leoš Janáček tento námět ke složení stejnojmenné tříaktové opery. Převzal základní dějovou linii, namísto fantaskní komedie však vytvořil tragický opus. Od roku 1926, kdy byla poprvé uvedena v Národním divadle v Brně, dobývá pravidelně operní stánky celého světa.

gramy alkoholu: 18,4 g

Makropulos

(Karel Čapek’s play Věc Makropulos (The Makropulos Case) transformed in 1925 into an opera by Leoš Janáček)

Is immortality in form of endless life on earth appealing? The play by Karel Čapek has already in the 1920s sparked many philosophical debates and questions that are still very relevant in these days such as, whether it is desirable to artificially prolong human life. This form of control over time might be for sure exciting for some time. However, such life would once inevitably lead to endless boredom. The gift would change into a curse. Also Čapek let his main character come to this conclusion.

The drama conceived as a comedy revolves around family property lawsuit of young aristocrat Gregor. One of the characters is opera diva Emilia Marty who amazes everyone with her knowledge about the family and its history. The unbelievable truth emerges gradually, that this femme fatale was a daughter of personal physician of Emperor Rudolf II. This physician prepared a potion that grants 300 years of youth and tested it on his daughter – Elina Makropulos – who has been using different names throughout centuries to avoid suspicion. The lawsuit therefore concerned the estate from her previous life (her name then was Ellian Mac Gregor) where parchment with instruction to The Makropulos Case was hidden. Even though Elena eventually gets hold of it, she realises during the lawsuit that unnaturally long life is worse than death. Everyone participating in the revelation eventually identifies with this idea and they burn the parchment together.

Between 1923 and 1935 Leoš Janáček used this theme to compose a three-act opera of the same name. He took over the basic plot yet instead of fantasy comedy created a tragic opus. Since 1926, when it was first performed in Brno, it has regularly been conquering opera houses around the world.

Grams of alcohol: 18,4 g