8. 10. 2018
Autor: Michael Lapčík
Před dvěma lety tady byl jen zanedbaný dvorek místní fary se zanedbaným hospodářským stavením, kusy betonu a uprostřed toho všeho se tyčící jabloní. Ovocný strom zůstal, všechno ostatní se ale změnilo. Dvorek s velkým D v Bořeticích je dnes café & wine bistrem známým mezi food nadšenci po celé republice.
Jihomoravské Bořetice svým návštěvníkům nabízejí řadu atrakcí. Ať už stařičký letoun L-200 Morava stojící na začátku obce od Velkých Pavlovic, nebo recesistickou Svobodnou spolkovou republiku Kraví hora s vlastní měnou, kolekcí poštovních známek, hymnou a vládou. Přítomnost stovek vinných sklepů dává tušit, že vesnice je jedním z center Velkopavlovické vinařské podoblasti.
Víno přímo z regionu je také základním stavebním kamenem nabídky Dvorku. V lístku figurují lahve od bořetických vinařství Stapleton-Springer, rodinného vinařství Jedlička a vinaře Oty Ševčíka. Z okolních producentů jmenujme Jana Stávka z Němčiček, Miloše Michlovského z Rakvic, rodinné vinařství Skoupil z Velkých Bílovic či Gotberg z Popic. Vybírat můžete z asi 35 lahví, z toho několik je vždy dostupných po skleničce.
„Nechceme jít cestou čtyř vinařství s desítkou vín, která si oni nadiktují. Raději si sami vytipujeme tři, čtyři vína od každého, takový náš best of. Nabízíme jen to, co nám opravdu chutná,“ dušují se manželé Morávkovi, kteří bistro Dvorek provozují.
Slovo „lokální“ – v gastronomii posledních let tolik nadužívané – tady nepůsobí ani trochu nepatřičně. Moravské sekty, klobásy, sýry i paštiky. Výběrová káva z brněnské pražírny Rebelbean. Zákusky a dortíky od jihomoravských cukrářek a Zázračná limonáda od brněnských Lidí z Baru. Domácí sirupy a džemy k sýrům z ovoce vypěstovaného v rodinných sadech. Vinařskou mluvou – všechno stejný terroir.
Přeměnou zapomenutého plácku s hnojištěm v poetické zákoutí vyplněné pohostinností si mladí manželé Morávkovi před dvěma lety začali plnit svůj sen. „Chtěli jsme zkrátka něco vybudovat. Žijeme sice v Brně, ale manželka pochází odtud, proto volba padla na Bořetice,“ vysvětluje Ondřej Morávek, jenž pracuje v oboru marketingu a na Dvorku zastává funkci holky pro všechno.
Jeho žena Veronika vystudovala finance a obchod na Vysokém učení technickém a pracovala na brněnském výstavišti, nyní jí bude pomalu končit mateřská. „V blízkém okolí žádný podnik, kde by připravovali dobrou kávu a podávali zajímavé dezerty, předtím nebyl,“ podotýká.
S dortíky od takových vyhlášených tvůrců jako Ema má dobroty ze Šitbořic a brněnských Sorry – pečeme jinak nebo Cukrovinky Republika, se však pojí nemalé obtíže, a to kvůli automobilovému transportu z moravské metropole do 45 kilometrů vzdálených Bořetic. Sladké pečivo a cukroví musí onu třičtvrtěhodinku cestovat uložené ve speciálních zaledovaných termobednách. „Dovážet vše z Brna je organizačně peklo, ale za širší nabídku to stojí,“ zdůrazňuje Veronika Morávková.
Bořetický Dvorek patří k těm místům, kde se nenásilně mísí staré s novým, archivní s mladým, tradiční s moderním. Za zánovním obytným kontejnerem sloužícím jako srdce kavárny se vyjímají bylinkové záhonky, které oddělují venkovní posezení od sousedící farní zahrady. Celý prostor uzavírá hospodářské stavení sloužící v případě špatného počasí jako přístřešek. V největším návalu dokáže podnik pojmout 60 až 70 hostů.
Kromě několika místních příznivců se ve Dvorku potkáte převážně s cestovateli z blízka i daleka. Jak říkají Morávkovi, instagramová turistika je dneska in. „Zejména mladí lidé už nejezdí na hrady a zámky, ale za kávou a dezertem do nějakého podniku. Až potom hledají pamětihodnosti v okolí,“ tvrdí.
Rozkvětu cestování uvnitř státních hranic podle nich napomáhá i nejistá bezpečnostní situace ve světě. „Ve vinařských oblastech Moravy neseženete půl roku dopředu ubytování. Někteří se už Paříží a Londýnem nasytili a poznávají republiku. Plno našich hostů jede na otočku z Prahy, dají si kávu a zákusek a pak se třeba ještě podívají do Lednice na zámek. Ale mnohdy jsme primárním cílem cesty my, což je neuvěřitelné,“ dodává Ondřej Morávek s tím, že věhlasu Dvorku přidaly i různé akce s foodblogery nebo s Gastrokroužkem Lukáše Hejlíka.
Právě na jednom eventu s Gastrokroužkem se Morávkovi setkali s brněnskými Lidmi z Baru a ochutnali jejich Zázračnou limonádu. Zvláště je zaujal Jakože tonik s kořenem hořce a jemným koprovým finišem, který se perfektně hodil do připravovaného espresso toniku. Hořkokyselá limonáda funguje s acidickou jednodruhovou kávou od Rebelbeanu a snítkou pelyňku z domácí zahrádky skvěle, výsledek je kyselejší a osvěžující.
Rozvoj bořetického Dvorku dirigují Veronika s Ondřejem v postupných partiturách. Letos prodloužili provoz bistra na některé všední dny i mimo letní sezonu, v příštím roce se chystají rozšířit nabídku o snídaně. A někdy v budoucnosti by si poblíž přáli dobudovat ubytovací kapacity. „Chceme tu pro naše hosty prostě být od rána do noci,“ uzavírají své vyprávění.
Snímky: Jaromír Sauer a Dvorek
Kampaň na dva miliony korun trvala jediný den. Z barmanské limonády se stal profesionální produkt.
Baví je vyrábět výrazné pivo amerického typu - ejl. Dělají si legraci z marketingu velkých značek a jejich prezentování tradičních receptur. Svou produkci chtějí navýšit zavedením provozu na směny. Projděte se v reportáži po brněnském minipivovaru.
V našich podnicích přednedávnem znatelně přibylo barmanek. A to tak, že na některých směnách dokonce jejich počet převažuje mužské protějšky.
