15. 9. 2014
Za posledních pět let byl v České republice dvakrát. Před dvěma roky a minulý měsíc. Přesto se pětadvacetiletý Brňák David Smrčka stále považuje za hrdého Čecha. Žije však na opačné straně planety, v australském Sydney. V samém centru metropole protinožců vede hotelový bar Hemmesphere, kde se kromě koktejlů podává také sushi a kubánské doutníky.
Nikdy jsem neměl problém s tím, že jsem imigrant. V podstatě každý je tam přistěhovalec, což se promítá do multikulturního ducha tamního obyvatelstva. Všichni se snaží dovézt trošku ze své domácí kultury, takže není problémem natrefit třeba na jakoukoliv světovou kuchyni. I díky tomu nyní jde australská kultura nahoru.
Zná tam někdo Česko?
Povědomí o České republice je v Austrálii hodně široké. Pokud se dáte do řeči s někým, kdo aspoň trošku cestoval po světě, dokáže vždycky něco říct i o České republice. Jako jinde na světě, i tady je naše vlast vyhlášená především dobrým pivem, krásnými ženami a brněnskou Moto GP. Setkal jsem se s Australany, kteří si Česko zamilovali, a byl to moc dobrý pocit.
Životní styl Australanů je od toho našeho asi docela odlišný, ne?
Naprosto. Většinu roku je tam krásně a slunečno, což se podepíše na mentalitě národa. Ve srovnání s Českem jsou všichni pozitivně naladění a povídají si spolu. Kdekoliv, na ulici i v dopravních prostředcích. Nechci mluvit v superlativech, ale komunikace a ochota pomoci je u Australanů obdivuhodná. Hodně silná je plážová kultura. Australané často surfují a vůbec na pláži tráví velké množství času, třeba při barbecue.
Chodí do plážových barů?
Žádné tam nejsou. Na pláži se nepije. Chodí se na ni kvůli ní samotné, ne kvůli alkoholu. Na oceánu často bývají velké vlny, takže by nebylo ideální, kdyby se parta kluků ožrala a skočila do nich. To by pobřežní hlídka mohla z vody tahat jednoho takového plavce za druhým. Proto takové opatření.
Jak se tedy v Austrálii pije?
Země produkuje spoustu rumu naprosto odlišného od těch karibských. Jinde není moc populární, ale zvláště na australském venkově se spolu s pivem pije ve velkém. Přesto – když jdete v šest ráno po Praze nebo Brně, potkáváte v parku party opilců. V Austrálii touto dobou spousta lidí naopak běhá či jinak sportuje. Nebylo tomu tak vždy. Australská historie je bohatě spojená s alkoholem. Vždyť to byli deportovaní vězni, žádní elitáři. Před mnoha lety ale vláda zavedla restrikce a ty situaci značně zmírnily. Lidi si prostě zvykli.
Co přesně restrikce znamenají?
Těch omezení existuje celá řada. Některé bary můžou sice být otevřené až do rána, jiné ale musí zavírat už o půlnoci. Reguluje se servis – třeba panáky se mohou nalévat jen do druhé ranní. V různých čtvrtích Sydney to navíc funguje jinak. Než kterýkoliv barman začne pracovat, potřebuje si vyřídit licenci ohledně servisu alkoholu. Její součástí je poučení o tom, jak správně podávat alkohol v souladu s australskými národními hodnotami.
Které koktejly jsou mezi Australany oblíbené?
Předně je potřeba říct, že tam funguje hodně klasických barů, jejichž zákazníci jsou v problematice vzdělaní. Objednávají si klasické drinky a vědí, co chtějí. Na špici se drží Martini, Negroni, Manhattan. Rozhodně ne tropické tiki drinky plné džusu. Na odbyt jdou i whisky, cognaky a šampaňské. Díky fungující ekonomice si lidé mohou připlatit za kvalitu a také tak činí.
V jednom z těch kvalitnějších podniků pracuješ i ty…
Mám to štěstí, že se starám o krásný bar Hemmesphere stojící v centru města, v nejvyšším patře hotelu Estabilishment. Je to lounge s koberci a
gauči, jímž prošla známá barmanská jména také z Česka. Otevíral v roce 2000 před olympijskými hrami. V centru funguje spousta kanceláří a firem. Lidé z nich si k nám po pracovní době chodí sednout do pohodlného gauče a zapomínají na starosti ze zaměstnání.
Vzpomeneš si ještě na nějakou zajímavost spojenou s tímto barem?
Vlastníkem je Merivale – společnost s oděvnickou tradicí. Specializovala se na módu dostihových kostýmků, s níž byla tato značka velmi úspěšná. Když se měla otvírat vlastní prodejna, majitel budovy trval na tom, že firma se musí postarat o chod celého domu včetně baru v prvním patře. Tak Merivale přišlo k barům jako pověstný slepý k houslím. Od 50. let se společnost začala soustředit pouze na gastronomii a dnes provozuje přes 60 podniků po celém Sydney, které zaměstnávají 2.500 lidí. Každý z barů a restaurantů je přitom unikátní, s vlastním stylem a duší.
Vypadá to, že svého stěhování do Austrálie nelituješ.
V cizině vás nikdy nikdo nečeká s otevřenou náručí. Musíte začít od nuly a vypracovat se. Je to výborná zkušenost, která člověku srazí hřebínek a otevře oči. To rozhodnutí mi změnilo život, každému ho doporučuji.
V Brně od tohoto týdne působí Yui Wai, barman vynikajících kvalit. Zkušenosti sbíral v New Yorku, Londýně, a naposledy u svého mistra v Tokiu.
Sasha Petraske v roce 1999 otevřel svůj newyorský bar Milk & Honey, čímž určil další směrování celého oboru. Zemřel na konci srpna, bylo mu 42 let.
Kdo jsou lidé, kteří se o vás v Baru, který neexistuje starají? Dnes se představuje barman a provozní Tomáš Křemenák.