3. 9. 2014
Na konci července vydal americký The Daily Beast článek, který vyvolal poprask. Někteří drobní producenti whiskey nakupují alkohol ve velkovýrobě a potichu jej prodávají pod svými značkami, často podpořenými marketingovými výmysly o místních tradičních recepturách. Originál si můžete přečíst zde.
Když si pročítáte propagační materiály palírny Rancho de Los Luceros z Nového Mexika, vytane vám na mysli obraz výsostné malovýroby. Ruční výroba. Každá šarže jejich whiskey, vodky a ginu je „individuální a jedinečná“. Každá láhev je ručně balená a označená.
Jsou to běžné marketingové nástroje malých destilérek. Součást humbuku této „řemeslné“ malovýroby. Jenže novým standardem se stal odběr výsledného produktu z mohutné továrny v Indianě. Masivní komplex stojí v tamním městě Lawrenceburg a jeho brány pravidelně opouští obrovské množství průmyslově vyráběného alkoholu.
Fabriku vlastní potravinářská korporace MGP. Stala se nákupním místem pro obchodníky, kteří chtějí prodávat alkohol vlastní značky, aniž by ho museli pálit. MGP hromadně prodává vodku, gin, a samozřejmě žitnou, pšeničnou i kukuřičnou whiskey různých variant. Vyrábí také alkohol do rozpouštědel, antiseptik a fungicidů (pesticidy na likvidaci hub, pozn. red.)
Nejsou to kvalitativně špatné produkty, ale sotva pro ně můžeme použít označení „malovýroba“. Přesto se najde mnoho mikro-destilérek, jež je prodávají pod svou značkou jako vlastní výrobek. Tuto skutečnost přitom jen zřídkakdy publikují.
Pokud však palírna prodává whiskey starší, než je doba jejího podnikání, je to neklamným znamením, že jen distribuuje něčí alkohol. KGB Spirits v Novém Mexiku byly založeny v roce 2009, ale jejich vlajková loď, žitná whiskey Ceran St Vrain, se chlubí 15letým zráním v sudu. Nebo Breaker, „první bourbon vyrobený v jižní Kalifornii od dob prohibice“. Buelton, kalifornská společnost stojící za značkou Ascendant Spirits, funguje teprve od roku 2013. Přesto v jejím portfoliu figuruje ultra-malosériová výroba pětiletých bourbonů. Jak probůh docílíte toho, že otevřete lihovar, a v následujícím roce už prodáváte pětileté destiláty? Nijak. Nejde to.
„Koupili jsme od nich stovky sudů žitné a bourbonu,“ přiznává John Bernasconi po zmínce o lihovaru v Indianě. Ředitel jmenované mikro-destilérky z Nového Mexika říká, že takový postup je „prostředkem k vytvoření značky a dosažení dalšího kroku“, tedy svého vlastního produktu. Může to být rozumná obchodní strategie. Ale jak uvádí whiskey spisovatel Charles Cowdery, „není důvod si myslet, že se někdo naučí vyrábět whiskey tím, že ji nakoupí.“
Tento muž popisuje jev Potěmkinových palíren. Mnohé z nich vlastní nablýskané měděné destilační zařízení, jimiž se chlubí před exkurzemi. Ve skutečnosti však prodávají nakoupené lihoviny z velkovýroby.
Vedení palírny High West z Utahu doufá v alespoň částečný přechod. Firmu proslavily letité whiskey, které mají původ v Indianě, jak vlastník David Perkins bez okolků přiznává. High West produkuje také nestařené destiláty a v současnosti již ukládá ke zrání svou vlastní whiskey. Stále ale nemá v úmyslu přestat používat tu nakoupenou v Lawrenceburgu. „Vzhledem k tomu, že prodej výrobků z MGP tvoří 80 procent mých příjmů, bylo by to hloupé. Nemyslím si, že mí zaměstnanci stojí o snížení platu,“ dodává.
Příčinou toho všeho je tvrdý konkurenční boj. MGP má připravenou spoustu nalahvované whiskey, jen ji koupit a umístit na pulty. Kdežto nová poctivá palírna musí koupit destilační zařízení, naučit se s ním zacházet, nakoupit všechny potřebné suroviny, fermentovat a destilovat, koupit sudy, postavit sklady a pak léta čekat na návrat investice, zatímco whiskey dozrává. „O kolik jednodušší to mají tihle koumáci prodávající whiskey z velkovýroby pod svou značkou. Vše, co musí udělat, je najmout obchodní zástupce, vytvořit marketingově silný příběh a bum, palírna je na světě,“ popisuje s opovržením Todd Leopold, páleničář denverské Leopold Bross.
Do čachrů se zapojují desítky nově vznikajících značek. Na druhou stranu je potřeba doplnit, že MGP alkohol pod vlastním brandem na spotřebitelský trh nedodává, takže si může dovolit nabídnout malým palírnám to nejlepší ze své produkce.
Nejsou to jen malé start-upy, kdo používá whiskey z MGP. Ačkoliv značku Bulleit vlastní proslulý světový gigant Diageo, její žitná, jak správně uvádí etiketa na zadní straně láhve, pochází z Lawrenceburgu v Indianě.
Samozřejmě, že v Americe funguje spousta poctivých minivýrobců volajících po transparentnosti a cti. Někteří z nich tlačí na příslušné federální úřady, aby byly v kontrolách výrobců alkoholu důslednější. Přesto nelze v brzké době očekávat, že se velkovýroba v Indianě zastaví. MGP naopak produkci zvyšuje. Včetně rozšiřující se palety nových druhů nabízejících zákazníkům rozmanitost.
Letos ve Vizovicích nalahvovali dvaadvacetiletou českou whisky.
Brněnský barman Dominik Marek zaznamenal v soutěži od whisky Monkey Shoulder nejlepší výsledek z česko-slovenského regionu.
Slíznete si po zlaté tequile skořici z ruky, zakousnete se do pomeranče a připadáte si jako pravý Mexičan. Věřte, že zdání klame.