22. 7. 2015
Autor: Michael Lapčík
Když se na ostrém pražícím slunci sehnete a naberete si do dlaní pár špičatých kamenitých úlomků, které tady tvoří zemský povrch, zákonitě vás ta otázka napadne. Koho proboha napadlo zde, v údolí portugalské řeky Douro, pěstovat vinnou révu?
Jak už všichni víme, zdání klame. Naopak, se slídovým podložím se rostlinky vína kamarádí vcelku dobře. Kameny se totiž ve 40stupňovém vedru přes den ohřejí, aby pak naakumulované teplo v chladné noci proudilo do kořenů révy.
Na velmi prudkých svazích upravených ručně stavěnými terasami patamares tak zrají bobule, z nichž vzniká slavné portské víno. Údolí se táhne zhruba 100 kilometrů od pobřežního Porta do vnitrozemí směrem ke španělské hranici. Oblast čítá zhruba 250 tisíc hektarů, révou je jich osázeno 15 procent.
Na téhle rozlehlé ploše v současnosti hospodaří 33 tisíc pěstitelů. Titul největšího vlastníka půdy s více než tisíci hektary patří společnosti Graham’s, která se zároveň označuje za nejoceňovanějšího výrobce portského. Jen za letošek už vinařství na různých mezinárodních soutěžích vybojovalo více jak dvacítku cen.
Slavní, ale chudí
Údolí řeky Douro je i přes věhlas portských vín jedním z nejchudších regionů Evropy. Ekonomická aktivita zdejších obyvatel je výlučně zemědělská. Celé farmářské rodiny tu po dva měsíce tvrdě pracují na sklizni, aby z vydělaných peněz žily po zbytek roku. Velká portská vinařství proto obyvatelstvo podporují nejrůznějšími aktivitami, například dotováním nemocnic.
Stejně jako většinu společností produkujících portské víno, i Graham’s založili v roce 1820 Britové, konkrétně skotští bratři William a John Grahamovi. „Byli to obchodníci s textilem, kterým jeden ze zákazníků zaplatil za látku vínem, protože zrovna neměl peníze. Portské je natolik uchvátilo, že s ním začali obchodovat a později ho i od roku 1890 vyrábět,“ vypráví Emiliano Di Renzo, marketingový manažer vinařství.
Několik generací Grahamů vybudovalo v Portugalsku vinařské impérium, jenže v roce 1970 se rodina dostala do značných finančních problémů a rozhodla se firmu prodat. Kupcem se stala rodina Symingtonů. Jde o potomky Andrewa Jamese Symingtona, jenž v roce 1882 odjel ze Skotska do Portugalska vypomáhat zaneprázdněným Grahamům s účetnictvím.
Dnes rodina vlastní pět vinařských statků a hrozny vykupuje od mnoha dalších pěstitelů. Podívejte se, jakým způsobem lze jejich portské využít při přípravě koktejlů.
Port Tonic
Thomas Henry Tonic
Sklenici na bílé víno naplňte ledem, nalijte bílé portské a doplňte vychlazeným tonikem. Ozdobte pomerančovou kůrou.
Water Melon Swizzle
5 cl Graham’s Fine White
1,5 cl cukrového sirupu
Střik sody
Meloun s cukrovým sirupem vymadlujte, přidejte bílé portské a zastříkněte sodou. Ozdobte kouskem melounu a podávejte na ledové tříšti.
Six Grapes Strawberry Swizzle
5 cl Graham’s Six Grapes
1,5 cl cukrového sirupu
1 cl citronového freshe
Střik sody
Jahody vymadlujte s cukrovým sirupem přidejte citronový fresh, portské a zastříkněte sodou. Podávejte na ledové tříšti zdobené mátou. Pro intenzivnější chuťový zážitek doprovoďte pralinkou.
American Beauty
2 cl portského Ruby
2 cl Martini Extra Dry
0,5 cl mátového likéru
0,5 cl pomerančové šťávy
5 střiků Grenadiny
Vše vyšejkrujte a nalijte do sklenice typu Martini. Zdobte mátou.
Barmani a psychologie? V Super Panda Circusu startuje nové menu, tentokrát na téma archetypy.
Nové menu baru Super Panda Circus bez přehánění dosahuje světových parametrů. Na tomhle si borci dali hodně záležet.
Barmanka Hana Graclíková zvítězila v českém finále soutěže Beefeater MIXLDN a bude tak reprezentovat Českou republiku v únorovém světovém kole v Londýně.