8. 7. 2014
Máme tady další vzorek. Plechovkový Craft Czech Lager britské firmy Hobo Beer. Je vyrobený z českých surovin, včetně žateckého chmele. „Ten je nejlepší v celé Evropě. Výhoda českého piva tkví v tom, že éra komunismu udržela při životě zdejší tradiční výrobní postupy,“ tvrdí Ben McFarland, uznávaný britský publicista na své přednášce o pivních trendech pro rok 2014.
Na přednášce o pivních trendech se ochutnával český ležák.
Je začátek července a my se účastníme dvoudenního veletrhu Imbibe live! na londýnském výstavišti Olympia. Prezentuje se tady tisícovka značek nápojového průmyslu a příbuzných odvětví, navštívit je možné padesátku ochutnávek a seminářů.
Český ležák od Hobo se v Británii jako jediné pivo prodává výhradně v plechovce. Prý je to pro tenhle nápoj nejlepší obal. Nepropouští světlo, obsah je méně náchylný k oxidaci, rychle se vychladí. A je sexy. Člověk si tak v Londýně sedí při degustaci nad zlatavým pivkem českého původu a do mysli se mu vkrádají vlastenecké nálady.
Jenže pak přijde ochutnávka vzorku od Belhaven Brewery – Speyside Oak Aged Blonde Ale. Destilérky ze skotské oblasti Speyside ve světě prosluly sladší, květinovou whisky, ale co pivo? Je to úžasný ejl, který si bere sladké vanilkové tóny z dubů po whisky. Nejlepší z šestice ochutnávkových třetinek.
Belhaven patří do kategorie craft beer, což je označení pro pivo vymykající se mainstreamu. Počítáme sem všechny speciály, regionální piva s dlouhou tradicí i malovýrobu. Britové se po nich můžou zbláznit. Prodej pivních speciálů meziročně narostl o závratných 79 procent a výrobci na to reagují. Jestliže v roce 2008 stálo v Londýně 6 pivovarů, dnes jich je 70. V celé zemi pak více než 1200. „Konzumenti jsou ochotní si za speciály připlatit a prodeje mainstreamových piv klesají. To všechno vede k otázce, jestli se tak z craftu vlastně nestal mainstream. Myslím, že ano,“ hodnotí Ben McFarland situaci.
Auta. Marketingový hit.
Podle něj bude trendem dalších let také popíjení piva s panákem lihoviny, ať už samostatně, nebo dohromady. Samozřejmě se baví o prémiových destilátech, ale pokud bychom chtěli být uštěpační, mohli bychom mu doporučit návštěvu jakéhokoliv českého lokálu, kde se tato móda drží již hezkou řádku desetiletí. Nakonec McFarland opět potěší příkladem. „Třeba v Dead Rabbitu, jednom z nejlepších newyorských barů, nabízí Pilsner Urquell s Becherovkou,“ prozrazuje převážně britskému publiku závěrem přednášky.
Při procházení mezi prezentačními stánky vystavovatelů si nejde nevšimnout zjevné aktuální módy marketingových agentur pracujících pro alkoholové značky. Docela slušná část standů je tvořena užitkovými vozidly, pokud možno historickými. Je tady stará sanitka, dodávka, karavan, ale i moderní jeep. Vše samozřejmě naložené dostatečnou tekutou zásobou.
K alkoholu patří pochutiny. Co třeba chipsy s příchutí kuřecí polévky?
Čeští vystavovatelé chybí, pár slov však můžeme prohodit u stánku slovenského Tatratea, který je názornou ukázkou toho, jak je marketing ve světě alkoholu důležitý. Do roku 2010 jej u tatranského čaje vedli hodně konzervativně, pak ale přišel kompletní redesign produktu. „Otevřelo nám to dveře do deseti zemí východní a západní Evropy i USA. Nyní chystáme expanzi do další desítky, největší výzvou je pro nás Rusko,“ přiznává výkonný ředitel lihovarnické společnosti Karloff Erik Semaňák. Že to Tatratea myslí smrtelně vážně dokládá třeba fakt, že na jejich stánku míchá z čajové pálenky originální punče barman vyhlášeného londýnského baru Nightjar Marian Beke.
Spíše na barmany je cílená přednáška mixologa Narena Younga o anatomii koktejlu. Australan reviduje jednotlivé stavební kameny míchaného drinku a hledá možné inovace vedoucí k uspokojení všech pěti lidských smyslů. Hmat navrhuje potěšit pěkně tvarovaným, nachlazeným sklem, sluchové vjemy může poškádlit efektní zvuk šejkru.
K obligátní olivě u Martini přidává nakládanou cibulku a spirálku citronové kůry. Na hladinu nakape olivový olej. „Dle mého názoru není drink dokončený, pokud mu schází ozdoba neboli garnish. Ta však musí být promyšlená, dávat spolu s koktejlem nějaký smysl,“ vypráví Naren Young, když publikem koluje jeho mojito ze Sodastreamu. Nakonec ještě upozorní na existenci šestého smyslu – sebelepší koktejl u hosta nezafunguje, jestliže ho servíruje nepohostinný personál.
Zeptejte se svého barmana, jestli má na sobě kšandy.
Při další procházce nás zaujme Old J Spiced Rum z Manchesteru. Vyrábí se z karibského třtinového destilátu obohaceného o utajenou směs koření, cukru, vanilky a perských limet. Ještě zajímavější je ale zastávka u ručně vyráběného popcornu Joe & Seph’s. K vidění, a především ochutnání, je tu rozpukaná kukuřice ve 40 příchutích!
Zapomeňte na klasický sýrový a máslový. Tady mají kombinace jako bílá čokoláda s vanilkou, karamel s pepřem a chilli, modrý sýr s vlašským ořechem a celerem nebo gin s tonikem. Firma funguje teprve tří roky, za tu dobu stihla posbírat 11 britských ocenění Great Taste Awards. „Nepoužíváme olej, kukuřici pukáme horkým vzduchem. Všechny příchuti vyrábíme z přírodních surovin. Pokud máme na obalu napsáno kozí sýr, pak k dochucení skutečně používáme kozí sýr, a ne chemii. Náš popcorn je tedy mnohem zdravější než ty běžné,“ přesvědčuje Adam Sopher, ředitel Joe & Seph’s. Vyváží do 15 zemí, Česko bohužel zatím chybí.
Po příjemném občerstvení zbývá čas na jedno vážné téma – alkohol a zdraví. O objektivní náhled na něj se po celý svůj život snaží dánský lékař Erik Skovenborg. „Na univerzitě jsme se učili o dopadech alkoholu na zdraví těžkých pijáků. Jak ale pití působí na zdraví umírněných konzumentů, jichž je naprostá většina?“ ptá se sám sebe před publikem.
Efekt umírněného pití
25% nižší riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby
13% nižší riziko úmrtí celkově
30% nižší riziko onemocnění dvěma typy cukrovky
23% nižší riziko onemocnění všemi typy demence
33 (víno) – 41% (pivo) nižší riziko ledvinových kamenů
32% nižší riziko žlučových kamenů
22 – 31% nižší riziko revmatické artritidy
20% nižší riziko zlomeniny kyčle
29% vyšší riziko rakoviny úst a krku (především u kuřáků)
7 – 12% vyšší riziko rakoviny prsu (především u žen s příjmem kyseliny listové nižším než 300 mikrogramů denně)
„Two glasses of wine a day, keep the doctor away,“ praví anglické přísloví. Jeho pravdivost potvrdil výzkum, při němž vědci jedné skupině myší denně podávali přiměřené množství vína, zatímco druhou skupinu hlodavců odkázali pouze na vodu. Výsledek? Myši napájené vínem měly za svůj život prokazatelně méně cévních potíží.
Blahodárné účinky vína jsou všeobecně známé, mohlo by se tedy zdát, že tento nápoj je pro zdraví mnohem přínosnější než třeba pivo. Jenže pozor na výzkumy. Jedna studie ukázala rozdílný životní styl konzumentů vína a piva. Zatímco vinaři k jídlu v mnohem větší míře preferovali zeleninu, olivy, nízkotučné sýry a drůbež, pivaři dávali přednost vepřovému, chipsům, limonádám, hotovkám a párkům. Která skupina by byla nakonec zdravější i bez konzumace alkoholu, toho se lze snadno dovtípit.
Každopádně rozumné pití jednoho až dvou drinků denně, a je docela jedno jakých, přináší blahodárný efekt. Číselně vyjádřený ho najdete v tabulce vedle. „Nepijte proto, abyste zapomněli, ale abyste si užívali. Neopíjejte se každý pátek nebo sobotu, ale jen jednou za čas, při nějaké příležitosti,“ radí doktor Skovenborg.
Cituje při tom knihu Praise of Drunkenness (Chvála opilství). V ní se píše, že člověk by neměl do pití druhého nutit či jej výrazně pobízet. Pít se nemá často, ale v dobré společnosti u dobrého vína a ve správný čas. Publikace byla vydána v roce 1723. Ale pravdivá je dodnes.
Baví je vyrábět výrazné pivo amerického typu - ejl. Dělají si legraci z marketingu velkých značek a jejich prezentování tradičních receptur. Svou produkci chtějí navýšit zavedením provozu na směny. Projděte se v reportáži po brněnském minipivovaru.
V našich podnicích přednedávnem znatelně přibylo barmanek. A to tak, že na některých směnách dokonce jejich počet převažuje mužské protějšky.
Brněnští barmani si neustále připomínají zásady responsible servisu.
