29. 4. 2014
„Mám ráda whisky, která je dost stará na to, aby si mohla objednat svou vlastní whisky,“ vtipkuje v jedné z epizod populárního amerického sitcomu How I Met Your Mother televizní reportérka Robin, která si obilnou pálenku v baru s radostí dopřává.
Chudák holka to bude mít s výběrem čím dál těžší. Světových zásob staré whisky totiž kvůli vysoké poptávce již není dostatek. Palírny na to reagují dodáváním produktů, u nichž neuvádí jejich stáří. Při své přednášce na nedávném WhiskyFestivalu 2014 v Malé Morávce na to upozornil přední český whisky publicista a autor knižní tetralogie Whiskybraní Svatopluk Buchlovský.
Svatopluk Buchlovský. Foto: Black Stuff Irish Pub Olomouc
Destilát uzrálý v dubových sudech zažívá globální boom. Předloni se ho podle statistik celosvětově vypilo 2,8 miliardy litrů, z toho polovinu spotřebovali v Indii. „Producenti nemají problém s odbytem, což u nich vzbuzuje nutkání prodávat vše, co mají. Bez ohledu na to, zda se whisky nachází ve stadiu optimálního zrání. Pak nastává situace, kdy chybí staré zásoby. Rozumíme tím whisky starší 12 let,“ konstatuje Svatopluk Buchlovský.
Trhy v posledních letech rostly především v Asii, ale také Rusku, Polsku, Brazílii nebo Jihoafrické republice. Whisky se však daří i v zavedených odbytištích. „Francouzi za měsíc vypijí tolik whisky, jako koňaku za celý rok. Armagnac nebo kalvádos se s tímto množstvím nemůže rovnat už vůbec. To dobře ilustruje postavení whisky na globálním trhu,“ dodává znalec.
Kouzla marketingu
Asi není třeba zdůrazňovat, že kolem whisky se točí spousta peněz. Žádný jiný výrobce alkoholu nedisponuje tak kvalitním dřevem na sudy, jako producenti skotské whisky. Šílené částky pak výrobci investují do marketingu. Obecně platí, že alkohol, aby se dobře prodával, potřebuje příběh. Nákladné jsou například i tlustostěnné lahve prémiových značek se speciálními uzávěry. „S kamarádem jsme si přednedávnem koupili láhev kvalitní whisky a on jen výrobní náklady na obal odhadl na 150 korun,“ říká Jakub Kramář, sommeliér Francouzské restaurace v pražském Obecním domě. Za důsledky marketingových kouzel nemusíme chodit daleko. „Česká republika je celosvětově na prvním místě v prodeji Tullamore Dew. Proč jinde poměrně neznámá irská whisky u nás zaznamenala takový úspěch? Neřekl bych, že je to kvůli rozdílným chutím Čechů od zbytku světa,“ tvrdí Svatopluk Buchlovský.
Podle Spirose Malandrakise, analytika segmentu alkoholických nápojů ve společnosti Euromonitor International, se nacházíme ve zlaté éře whisky. „Rychle klesající zásoby daly konečně prostor experimentům s non-aged whisky. Posilování výrobních kapacit, ambiciózní investice či znovuotevírání zakonzervovaných lihovarů budí důvěru v to, že klíčoví hráči oboru budou schopni i nadále čelit kolísavosti trhu s alkoholem,“ míní Malandrakis.
Producenti whisky nyní rozpoutali marketingovou válku, v níž jde o udržení pozic v lukrativním byznysu. Ústředním tématem se stal slogan „Na stáří nezáleží“. Není složité uhodnout, kteří z výrobců se k němu hlásí – jde o ty, jejichž zásoby jsou omezené. Destilérky, jež disponují obstojným množstvím staré whisky, stojí na druhé straně barikády.
Vyřešit problém přikloněním se k názoru, že na stáří nezáleží, se přesně před rokem pokusila luxusní značka Macallan. Mimochodem, jde o nejčastěji zobrazovanou whisky ve filmech. Tento zástupce skotského regionu Speyside vyrukoval se sérií 1824, jejíž produkty nazval po barvách Gold, Amber, Sienna a Ruby. Řada reflektující barevnou škálu nápoje namísto jeho chuti vyvolala značný ohlas. Třeba deník The Scotsman se v titulku ptal, zda přišel konec označování stáří whisky.
Loni v září pak vypustila další prestižní značka, Glenfiddich, svou Cask Collection, tedy sudovou kolekci, a označila ji za nejvíce inovativní whisky počin roku. Z názvů Select, Reserve a Vintage se opět nedozvíte nic o tom, jak dlouho obsah lahví v dubových sudech zrál. Non-aged trend pak doplňuje třeba skotská Talisker Storm.
Čtenáře-konzumenta zřejmě nejvíc zajímá, jak to tedy je s oním vztahem doby zrání whisky k její výsledné kvalitě. Svatopluk Buchlovský nedává jednoznačnou odpověď. „U nás na Moravě se říká: Záleží, jak leží. Tím bych se doporučil řídit,“ zakončuje své povídání.
Letos ve Vizovicích nalahvovali dvaadvacetiletou českou whisky.
Brněnský barman Dominik Marek zaznamenal v soutěži od whisky Monkey Shoulder nejlepší výsledek z česko-slovenského regionu.
V Olomouci skotským pálenkám rozumí. Jezdí si pro ně přímo do palíren.
