Při servisu drinku Gunpowder odpaluje skutečný střelný prach

 23. 2. 2014

Červenolící maska s uhlazeným knírem, kozí bradkou a šibalským úsměvem se v posledním desetiletí stala moderním symbolem revolty. Proslavilo ji hackerské hnutí Anonymous, její původ však musíme hledat už v počátku 17. století.

Obličej zakrývající aktivistům jejich pravé tváře ve skutečnosti patřil vzpurnému anglickému katolíkovi Guy Fawkesovi. Ten nejdříve bojoval proti své vlasti ve španělských barvách a v roce 1605 stál v čele plánovaného atentátu na Westminsterský palác, který chtěli útočníci vyhodit do vzduchu i s členy oběma komor parlamentu a protestantským králem Jakubem I.

Po vyzrazení záměru našli vladařovi ozbrojenci v podzemí sněmovny Fawkese i s výbušninami. „Spiknutí střelného prachu“ tak 5. listopadu 1605 skončilo neslavně, Fawkes a jeho druhové putovali na šibenici.

Po čtyř stoletích příběh pokračuje v centru Prahy, mezi Václavským a Staroměstským náměstím. Jen pro efekt, bez úmyslu sesadit někoho z trůnu, tady práská střelný prach. V AnonymouS Baru na Michalské ulici vám barmani v maskách rádi umíchají třeba drink nazvaný právě Gunpowder (anglicky střelný prach).

Jaroslav Modlík v „klubové“ masce Anonymous.

„Výbuchu ve skleničce na počátku přípravy se host nemusí obávat. Pití po síře opravdu nechutná,“ ujišťuje jednadvacetiletý Jaroslav Modlík, který se za pultem AnonymouS Baru ohání asi půl roku.

Ke svému řemeslu přičichl před šesti lety. Ještě coby deváťák na základní škole, když sledoval svého staršího kámoše, kterak objíždí barové soutěže. To jej inspirovalo, proto šel studovat pražskou Soukromou střední školu gastronomie. Po pár měsících a jednom barmanském kurzu už soutěžil také.

„K profesi mě tak přivedl kamarád, kterého jsem měl za staršího bráchu. On ale časem bohužel opustil profesionální cestu a místo aby pracoval na vylepšování svých dovedností, stal se diskotékovým barmanem. Převládly u něj peníze,“ vypráví Jaroslav a vysvětluje ono dělítko mezi profesionálem a diskařem.

Prvně jmenovaný si místo novin pročítá odborné magazíny, učí se nové recepty, ty pak uvádí v život za deskou svého domovského baru a vyptává se hostů na jejich chuťové preference. Kdežto ten druhý servíruje při taneční muzice Jacka s colou…

Při svém mládí Jaroslav Modlík cítí, že by při neutuchající píli mohl dosáhnout kariérního postupu. V současnosti se však cítí spokojený v kolektivu originálního podniku, jenž chce dělat revoluci v dobrém slova smyslu.

„Touha být odlišný znamená, že pokud si host objedná mojito, zkusíme mu doporučit něco méně obvyklého. Přestože jsme samozřejmě schopní mu ho namíchat,“ dodává barman řídící se podle kréda „Míchej každý svůj koktejl tak, jako by měl být tvůj poslední“ a který, ač rád zkouší dosud nepoznané drinky, nikdy nepohrdne klasickým Gin Fizzem.